Vývoj je zaměřen na vytvoření alternativního typu baterie, která dokáže napájet malá zařízení. Příklady zahrnují hlásiče kouře, počítačové čipy, kardiostimulátory (kde výměna baterie vyžaduje chirurgický zákrok) a dokonce i malé satelity.

Kromě neobvyklého formátu budou mít baterie ještě jednu vlastnost: není třeba je dobíjet. Podle vývojářů může nepřetržitý provoz zařízení, které používá jako baterii diamantovou baterii, trvat až několik tisíc let. Samozřejmě, pokud toto zařízení neselže z nějakého jiného důvodu.Důvodem této nebývalé energetické účinnosti je materiál, který se stane součástí budoucích baterií: část grafitu pro jejich výrobu bude odebrána z bývalých jaderných reaktorů.

Neexistují žádné pohyblivé části, žádné emise a není nutná žádná údržba, pouze přímá výroba energie. Zapouzdřením radioaktivních materiálů do diamantů měníme odvěký problém jaderného odpadu na jadernou baterii a dlouhodobou dodávku čisté energie.Profesor Tom Scott z University of Bristol Interface Analysis Center

V roce 2016 předvedl tým vědců prototyp diamantové baterie využívající^{63Ni (nikl-63) jako zdroj záření. Pokračují práce na zlepšení účinnosti s uhlíkem-14, který lze získat z použitých bloků grafitu z jaderných reaktorů.}

Podle chemika Neila Foxe byl jako výchozí materiál vybrán^{14C, protože vyzařuje záření pouze v blízkém poloměru a je rychle absorbováno jakýmkoli pevným materiálem.To činí izotop nebezpečným při požití a dotyku na kůži, ale když je zachycen uvnitř diamantu, přestane vyzařovat záření a stane se neškodným zdrojem energie.}

Poutavá a snadno pochopitelná animace Bristolské univerzity velmi jasně ukazuje, jak bude uhlík-14 extrahován z grafitových nádob zahřátím a poté přeměněn na diamanty „zatavené“ uvnitř pláště bezpečného syntetického diamantu. Tím je vyloučen únik záření mimo diamantovou "kapsli" .

Video diamantové baterie Bristolské univerzity (anglicky)